Maturitu už (skoro) mám, a co teď?

čtvrtek 26. květen 2011 15:31

Zkoušku dospělosti jsem zvládla s velice uspokojivými a pro mě až překvapujicími výsledky.  Spíše ale než pocit úlevy, který jsem čekala, že se objeví až bude po všem, mě navštívil a usadil se ve mně strach. Opravdu znamená složení maturity úspěšné vykročení do "světa dospělých" ?

Od první třídy až po čtvrtý ročník mi školní docházka tvořila podstatnou část mého života. Dalo by se říct, že mu dávala smysl. Teď když už nejsem v těch zarytých kolejích - první stupeň, druhý stupeň, střední škola - nevím co mě čeká, pro co se mám rozhodnout, jakým směrem zkoušet jít. V hlavě se mi neustále střídají otázky: " Co když se nedostanu na vyskou?", " Co když neseženu nějakou brigádu/práci?", " Co když se nezvládnu postavit na vlastní nohy?", " Co když ....?". Připadá mi, že opravdouvý život začal až teď. Záleží už jen na mých ambicích, schopnostech, volbách a taky trochu na štěstí, pokud nějaké budu mít.

Myslím, že maturita není sama o sobě zkouškou dospělosti, ale je ji to co přichází potom. A špatný je, že se s tím už každý musí poprat sám, protože škola nás na nic podobného bohužel nepřipravila.

Valentyna Polyakova

teplíkjednoduché, stručné12:2127.5.2011 12:21:18
občanZáleží jen na Vás16:3226.5.2011 16:32:10

Počet příspěvků: 2, poslední 27.5.2011 12:21:18 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.

Valentyna Polyakova

Valentyna Polyakova

Ráda bych psala o "těžkých" studentských útrapách. A nejen o tom ...

Mladá (spíš ještě malá), sarkastická, drzá, svéhlavá, ale i přesto pořád zasněná holka,

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy